Naše životy se jako pomyslný had obtáčí stále dokola. I když máme pocit, že je každý den jiný, než ten předchozí, tak stejně najdeme určité "záchytné body", které se opakují každý den.
Stejně tak budeme určitě schopni vystopovat v našich životech opakující se chování, opakující se myšlenky.
Miluji citát "Jedinou jistotou je změna". Provází mě životem a někdy jsem s ním plně v souladu a někdy bych ho nejradši vymazala ze světa.
Takže i když se vše mění, ve své proměnlivosti a tekutosti, stejně držíme se svých rituálků a zvyků, které nás v tom životním proudu kotví a přidržují.
Pod slovem rituál není potřeba si představovat něco velkolepého a dramatického. Rituál je možné brát jako opakující se činnost, která nám předěluje den/měsíc/rok do další jeho části.
Rituál je něco, čím se udržujeme v psychické či fyzické pohodě.
Zkuste si zavřít oči a projít si svůj den ... bez čeho si ho nedovedete představit? Bez ranní kávy? Bez čištění zubů? Bez jógy? Bez ... ? Nebo třeba máte rituál, že nešlapete na kulaté kanály... To jsou prostě rituály, které nám pomáhají prožít den.
Když nějaký ten rituál vynecháme, cítíme se špatně a jako by nám něco chybělo.
Kolem nás se to hemží radami, "tohle musíte dělat, zabere vám to jen 5 minut z vašeho dne". No jo, ale kolik takových věcí vlastně je? Jóga, meditace, psaní deníku, říct si, co dnes chci zažít, říct si večer, co jsem zažila,...Je toho vlastně celkem dost a když by to člověk bral skutečně důsledně, tak by vlastně v průběhu dne nedělal nic jiného než tyhle krátké pětiminutovky.
Myslím, že je dobré se zamyslet nad tím, jaké opakované činnosti vlastně vyplňují náš den a jestli je skutečně zapotřebí všechny dělat. Sama se občas přistihnu u toho, že si dávám třeba kávu jen proto, že je to "obvyklý čas na kávu". A vlastně na ni ani nemám v danou chvíli chuť.
Takže si tu teď sedím sama se svými denními rituálky a celkem poctivě si říkám, které si chci zachovat, a které v zásadě již nepotřebuji.
Protože někdy se stává, že z rituálků se stávají "biče", které nás spíše svazují, než aby nás ukotvovaly.
I když se to může zdát prapodivné, i jóga každý den, i když může působit velmi dobře, může se stát tím, co nás vlatně bude trápit. Ať už tím, že zjistíme, že každý den na ni fakt nemáme čas, nebo tím, že si na ni každý den čas najdeme, ale zjistíme, že ji děláme z "musu".
Jako ve všem, je potřeba hledat balanc. A to je jedna z výzev, před kterou nás život staví.