Když jsem na jaře tohoto roku převedla své lekce do on-line prostoru, začaly mi od lidí, kteří se mnou lekce absolvovali, chodit dotazy a přípomínky na téma začátku lekce. "Proč se tak dlouho nic neděje", "proč sedíme a pozorujeme sebe a dech", apod.
Dovoluji si tedy touto cestou odpovědět vám všem, které to zajímá - ať už pro to, že vám to vadí nebo jste s tím v pohodě.
Jóga, tak jak k ní přistupuji já a jak mi je předávána od mých učitelek a jak říká její dlouholetá tradice, není jen fyzické cvičení. Ano, to už je takové ohrané téma, že jóga není jen cvičení, ale vede i ke kultivaci mysli a dostání se k "já". To určitě víte všichni. Zkuste se proto zamyslet nad tím, jak to ta jóga vlastně dělá. 😀 (tuhle větu berte prosím s nadsázkou). Je důležité propojení více aspektů, které se ve správný moment spojí v jedno, a my pochopíme, proč a jak.
Jak se na takový úvod lekce dívat? Mám několik tipů:
1) první důvod je čistě praktický
Když dosednete na podložku, tak přiběhnete z nějaké situace. Dovařili jste večeři, dopracovali, domluvili s dětmi, manželem nebo prostě řešili cokoliv. Začít hned po tom praktikovat jógové ásány, je kontraproduktivní. Myšlenkami jste někde jinde, nesoustředíte se, padáte, rozčilujete se,... 😀
2) na jógu přicházíte si odpočinout, ale jak si můžete odpočinout, když máte v hlavě tisíc myšlenek?
3) jóga bez pozornosti k dechu a tělu není jóga, ale ... asi prostě cvičení s jógovými prvky
4) čtvrtý důvod je ten, který praktikuji já a považuji ho za důležitý. "Posezení" na začátku lekce je rozhodně předělem mezi tím, co jsme dělali a tím, čemu se chceme věnovat. Sama při něm zažívám "aha" momenty pořád. "Co dělám teď"?, "Ty jo, dech...", "Jak se cítím v těle"?, "Proč mi je tak, jak mi je"?, apod. Je toho plno, čeho si všimnete, když se prostě na chvíli zastavíte a všímáte si sebe. Ruku na srdce - jak často si všímáte sebe a toho, co cítíte? A proč to vlastně nechceme vědět?
Dech oživuje tělo. Díky dechu, žijeme. Jednoduché pravdy.... Když poznáme dech, můžeme se dostat k poznávání sebe. Co znamená, když dýcháte rychle, nepravidelně, mělce,... Co to odráží v vašeho života?
Když se naučíme pozorovat dech, můžeme začít pracovat s některými dechovými praktikami. Znáte jistě plný jógový dech, případně dech střídavý, nádí šodhaná, a další. Dechové techniky se označují jako pránajama a vedou k očištění těla a zklidnění mysli.
Poznání dechu a práce s dechem je shrnuto krásně v základním jógovém spisu Hathajóga pradipika. Dovolím si citovat pár bodů z ní:
" Když dech bloudí, to jest když je nepravidelný, tu je také mysl nestálá. Ale když je dech tichý, je tichá také mysl a jógi žije dlouho".
"Někteří učitelé praví, že veškeré nečistoty lze odstraniti jen pránajamou a nikoliv jinými prostředky".
Zkuste proto rozvážit, zda je úvodní "posezení" k ničemu či k něčemu. Já v něm vidím velkou sílu, která podporuje mě a to, co v tomto životě chci prožít a co se chci naučit.