top of page

Jsme tělem - ale víme o tom?

Hned na úvod článku vám položím otázku - jste tělem? Nebo máte tělo?


Naše společnost je tak zvláštně nastavená, že tělo vnímá jako to, co má nějak vypadat a to je asi vše.

Vnímám to hodně ve své práci s klientkami, že ke svému tělu mají vztah “chci aby bylo moje tělo krásné” a pokud není, tak se o něj moc nezajímám. Jen v něm přebýváme a naši primární pozornost pohlcují myšlenky na to, co máme udělat a kam se tělem potřebujeme dostat.



Vědomí a tělo - jeden bez druhého není ničím

Přijde mi jako ohromná škoda vnímat tělo jako dopravní prostředek pro mysl. Jako něco, co nás doveze z bodu A do místa B.

Vždyť přece tělem prožíváme náš život. Jen si vzpomeňte a uvědomte - co bychom dělali, kdybychom tělo neměli? Byli bychom “něčím”, myslí bez formy, která je sice schopna brilantních myšlenek a velkolepých plánů, ale co z toho, když je nemůžeme realizovat?

Tělem děláme spoustu věcí “mimoděk” - rozhlížíme se po světě, posloucháme, dotýkáme se. A to je podstatná část života.


Dobře je to odražené v myšlence, která prostupuje jógovým učením - o tom, že Šiva je vědomí a Šakti je tou, která koná a vytváří. Šiva je naše mysl a Šakti je životní energií, která nám umožňuje konat a vytváří tělo a přírodu. Jeden doplňuje druhého a tím vytváří tanec života se vším všudy.


Mnoho lidí si začne těla všímat až když jim začne dávat razantní informaci o tom, že je něco ne-dobře. Když tělo bolí, když procesy v něm neplynou tak jak by měly, když se začneme cítit nekomfortně. Pak hledáme řešení a pomoc. Přicházíme na lekce jógy či k fyzioterapeutovi a začínáme s úžasem a údivem zjišťovat, jak je naše tělo zanedbané a jak potřebuje péči a pozornost. Však to znáte - kam jde pozornost, tam jde energie. Kam pozornost neposíláme, tak to usychá a je bez síly.