Jógová praxe v praxi:-)


Jóga je z 99% praxe a jen jedno procento teorie. Když jsem tuto větu slyšela poprvé, jen tak profičela mou hlavou - "jojo, praxe, jasný".😀 Ale teprve po několika letech to dává smysl. I v běžném životě, když hledáte zaměstnání, je upřednostňována praxe v oboru před čerstvými znalostmi ze školy.

V průběhu času, jak se s jógou seznamuji, stále více a více narážím na toto tvrzení. Občas mě uvádí do deprese. Mám pocit, že se otevírají stále další a další dveře, za kterými jsou další zajímavé informace o józe. Spousta knih, článků, rozhovorů. Informace se valí ze všech stran. Nekontrolovaně. Nestíhám. Mám pocit, jak kdybych jimi byla ne zavalena, ale již úplně "převalena".

A pak dostávám klidnou a jasnou informaci od mého učitele. Dost. Dost. Přestaň žít teorií. Praxe, osobní prožitek - to je to nejdůležitější, co tě může něco naučit. Proč číst o tom, jaké bych měla mít v pozici pocity a co prožít v meditaci? Tohle uzemnění přišlo v pravý čas. S pokorou vracím se na podložku k těm "nejjednodušším" pozicím. Praktikuji se zavřenýma očima, jak mi bylo doporučeno. Prožitek je skutečně jiný, než jsem zvyklá. Hlava se musí porovnat s tím, že oči nemají co sledovat. Vnímám úplně jinak nastavení těla a troufám si říci, že lépe.😀 Sledování těla, zkoumání jeho možností, uvědomění si toho "proč" a "jak". Uvědomění si toho, jak je propojená noha s tělem, proč je v těle napětí (i když tam vůbec nemusí být), co dělá hlava, na co myslí a tak. Je toho plno, co probíhá.


V klidném sedu "jen" sedím (kdo chvíli "jen" seděl, ví o čem mluvím😀). Mysl, jak ta opička, snaží se předhazovat mi nějaké podněty, ale odolávám. Dech, dech, dech. Při zastavení myšlenek najednou vyplouvají ty, které se dlouho na povrch nedostaly. Jsem za ně ráda. Pomohly mi urovnat se/si, co bylo potřeba.

Přišlo to, co jsem potřebovala. Sice ne osvícení, ale zklidnění se a uvědomění si, co je pro mě důležité.

Zkuste se na chvíli zastavit. Nemusíte nutně meditovat nebo cvičit. Jen seďte a pozorujte své myšlenky. Kam plynou a co z toho máte? Radost, uklidnění ? Nebo spše stres co je všechno ještě před vámi? Pozorujte, jaké je tělo. Klidné nebo ztuhlé a ve střehu?

Sebe-pozorováním se dá přijít na spoustu zajímavých a užitečných informací. Může nám to pomoci uvědomit si, co vlastně děláme, co chceme a jak se máme.

Zkoumejme, zkoušejme, co nám dělá či nedělá dobře. A když nám něco dobře nedělá, přemýšlejme proč. Není příjemné "pitvat" nepříjemné, ale má to svůj smysl a rozhodně to není někdy na škodu.

Ať je pružné nejen naše tělo, ale i mysl😀.


Lenka Klatovská
Novinky a informace o mých lekcích -> přihlaste se k odběru!