Jógové pozice jsou tím, co je z jógy vidět na venek. Jsou možná také tím, co si většina lidí představí pod pojmem jóga. Protože jsou nejčastěji zvyklí vnímat svět očima.
Pojďme si dát ruku na srdce...kolik z vás začalo praktikovat jógu proto, aby měli hezké tělo? Protože se nám líbily jógové pozice tak jak vypadají? Troufnu si tipnout, že nás bude většina...😜 Nevidím na tom vlastně nic špatného...vždyť ten prvotní impulz, ať už je jakýkoliv, je důležitý. A neznamená, že se náš zájem v průběhu času nezmění. To znamená, že když jsme začali praktikovat jógu proto, že se nám líbí, jak vypadá, neznamená to, že jsme nutně povrchní...jen náš mozek v danou chvíli zaujalo něco viditelného a my po tom šli.
Vlastně neznám nikoho, kdo by začal jógu proto, že mu někdo řekl: "hele je to nádhera, několik hodin budeš sedět v meditaci". 🤷🏼♀️
Jógové pozice jsou určitou formou, kterou naše těla zaujímají v průběhu jógové lekce. Nejsou to jen pozice těla, protože víme, že jsme komplexní bytosti, které nejsou jen tělem, ale též energetickým obalem, emocemi, myšlenkami,...
Každá pozice je tedy nejen výzvou pro tělo, ale vlastně pro nás celkově. Tělo dostává svoji porci, mysl se musí popasovat s tím, že se "má zastavit", své k tomu má co říct i náš dech, který občas musíme rozproudit a rozhýbat. Je toho tolik, co je schovaného za "viditelným"!
Dle Pataňdžaliho textu, který celkem úspěšně pobíhá internetem, má být jógová ásana "pevná a pružná"- stira sukham asana.
A jo, je to tak. Protože často chceme, aby naše pozice byla "pevná". Abychom dobře stáli a udrželi se v ní. Někdy máme i pocit malého vítězství, že nám to jde...Ale zapomínáme na to, že je tam potřeba přidat i pružnost - ve smyslu možnost dechu v pozici, možnost drobného uvolnění zbytkového napětí, tj. povolení toho, co není nezbytné pro udržení se v pozici (typicky třeba stažený obličej, ramena zdvižená k uším,...).
Pevnosti a pružnosti v ásaně dosáhneme pravidelným opakováním a pravidelným vracením se k nim. Protože nejdříve pozici poznáváme a učíme se ji. Naše pozornost je plně upřena na tělo a to, co si s ním máme vlastně počít. Teprve tím, jak pozici lépe zvládáme, otevírá se prostor pro zkoumání toho, že se v ní můžeme určitým způsobem i uvolnit. A taky v ní můžeme něco cítit a vnímat. A i dech se nám podaří prohloubit až tam, kde je potřeba.
Nechtějme po sobě hned zázraky. Vše je potřeba se naučit a prozkoumat.
Přeji dobré zkoumání,
L.💛
Comments