Jógová praxe je úžasná svoji variabilitou a tím, že dokáže podpořit a pomoci v (téměř) každé životní situaci.
Napadlo vás zkusit ji účelně použít v čase, kdy jste se shonu a napětí? Jaký typ pozic byste volili? Zkuste se nad tím zamyslet, než se pustíte do dalšího čtení...
Energetické okénko
Naše tělo, resp. těla jsou nastavena tak, aby vyhledávala stabilitu a rovnováhu. My však v dnešní době máme pocit, že rovnováhu nalezneme “někdy zítra”. Je toho hodně popsáno o tom, že žijeme na energetický dluh, což znamená to, že jedeme na plné obrátky a nekompenzujeme odpočinkem a relaxací.
Když máme hodně práce a stresu, valí se na nás úkoly ze všech stran a my máme pocit, že je všechny potřebujeme zvládnout, dostáváme sami sebe do stavu přetížení a úzkosti.
Hromadí se v nás energie, kterou si nedovolíme pustit ven.
No, ale tak to nemůže fungovat dlouho.
Zadržujeme v sobě energii apány, té, které z těla odvádí to, co nepotřebujeme nebo to, co je hotové a mělo by odejít. Ta také vyrovnává energii přijímající. Pokud dlouhodobě jen přijímáme, tak se to odrazí i na fyzickém těle, protože jak víme, fyzické a jemně-hmotné je provázané.
Jak na to?
Zkusme naslouchat tomu, co říkáme. Řekli jste si někdy “potřebuji (si) vydechnout”, “potřebuji si odfouknout”. Je v tom velká moudrost, ale nasloucháme jí?
Většinou dostane prioritu něco úplně jiného.
A jaké jsou tipy pro zklidnění z jógové praxe?
Výdech. Ano, takhle jednoduché to je. Pojďte se na chvíli posadit a všímejte si toho, jak dýcháte. Pak začněte zvolna s dechem pracovat tak, že budete prodlužovat výdech. Je dobré začít si počítat nádech na 4 doby, výdech na 6 nebo na 8. A postupně obě fáze prodlužovat s pozorností k tomu, aby byl výdech delší než nádechová fáze.
Předklonové pozice. A proč? Předklonové pozice podporují práci apány a tím vedou k uvolnění v těle. Schválně, zkuste se předklonit - je delší nádech nebo výdech?
Když jste v hlubokém předklonu, tak zkuste nechat ještě více těžknout trup a hlavu. Stejně tak v předklonu v sedě, tj. v pozici kleští. Pokrčte si kolena tak, abyste na ně mohli položit tělo a dlouze vydechněte.
Pozice dítěte je výborná na zklidnění. Zkuste nadechovat do břicha a vydechovat pusou
Pozice hory. Postavte se dobře na obě chodidla a představte si a hlavně uvědomte si, že stojíte na pevné zemi/Zemi, která vás laskavě podpírá. Veďte nádech od chodidel směrem ke koruně hlavy a výdech od koruny směrem do země.
Potřeba zklidnění často vychází z toho, že jsme “hodně v hlavě”. Pracujeme, přemýšlíme nad tím co je potřeba všechno udělat, běháme z práce domů, s dětmi na kroužky, atd atd. Pořád jsme v takovém shonu, že nevnímáme svoje tělo a jeho potřeby.
Tím, že se zastavíme a všimneme si potřeb těla a dopřejeme mu/si výdech, přesuneme se z hlavy do těla. A to je ono. Zakotvíme se v přítomnosti, v hmotě, v teď. A už jen tím, se zklidníme.