Poslední dobou slýchám čím dál tím více to, že klienti, lidé na Facebooku či v různých poradnách pokládají otázky ohledně dechu:
jak dýchat?
proč dýchám mělce?
jak držet pozornost k dechu u jógy?
jak držet pozornost k dechu během dne?
Dech je základní lidskou potřebou. Umíme ho hned od narození, nikdo nás ho nemusí učit. Jak je možné, že ve dvaceti, třiceti, čtyřiceti najednou máme potřebu se učit správně dýchat? Kde se nám ztratila ta základní schopnost?
To jsou otázky, které zkusím zodpovědět v tomto článku.
Ale pojďme to vzít trochu oklikou.
Dech je tím, co nás drží na živu. Je jemný a přesto silný. Není cítit, vidět, ani si na něj nemůžeme sáhnout, ale přesto dokáže hýbat naším tělem - do široka, do délky, rozhýbat srdce a další orgány. Tělo bez dechu nemůže být. Za den nadechneme asi 26 000 x! Když jsem poprvé viděla toto číslo, tak jsem byla ohromená! 26 000 x za den dělám něco, co nemusím provádět vědomě, nevím o tom, děje se to i když spím. Jako jestli tenhle zázrak nestojí za bližší zkoumání, tak už nevím, co je zajímavější! 😜
Dech je řízen centrem v plazím mozku, které je napojeno na nervy ovládající dechové svaly. Samozřejmě celý systém je trochu složitější, ale pro naši představu postačí.
V těle jsou i jiné procesy, které nemusíme ovládat a dějí se, jako např. trávení. Ale na rozdíl od něj s dechem můžeme pak i vědomě pracovat. Můžeme dech prohlubovat, zkracovat, zadržovat, ... A to je super, protože když si to uvědomíte, tak z dechu se může pro vás stát skvělý nástroj pro to, jak si ulevit, jak se zklidnit, jak kvalitněji spát či meditovat.
Potenciál dechu tkví nejenom v tom, že nás drží při životě, ale je nástrojem pro to, když se rozhodneme poznávat sebe, když se rozhodneme, že chceme vystoupit z uspěchané denní rutiny a zpomalit se.
Zklidnění a zpomalení. To jsou takové nejčastější důvody, které vedou lidi k tomu, že si začnou všímat dechu a dovedou je například až k józe, které má celou soustavu dechových cvičení pro každou příležitost. 😀
V dnešní době, kdy na nás na každém kroku křičí ze všech stran různé podněty, které nás nutí na sebe reagovat, všude jsou lidé, auta, počítače, telefony. Prostě naše pozornost se velmi snadno nechá odlákat za něčím co je hlučné, barevné a co se hýbe (i když třeba jen na videu). Stáváme se spíše konzumenty, než aktéry.
Když nám tento stav přeroste přes hlavu, když si všimneme toho, že nežijeme, ale spíš přežíváme, začneme hledat cestu zpátky. A jak to většinou bývá, nejjednodušší cesty bývají ty jednoduché.
Když zadáte do Googlu otázku "jak se zklidnit", "jak se zbavit stresu", apod., tak díky bohu na vás nevyskočí reklama na prášek na uklidnění, ale mnoho odkazů o blahodárných účincích dechu. Jsem za to moc ráda. Protože práce s dechem je pokaždé jiný, jako je pokaždé jiný náš dech.
Hluboce mnou zarezonovala vět, kterou jsem kdysi slyšela. Vlastně dvě věty.
"Život začíná nádechem a končí výdechem"
"Každý má v životě stanoveno, kolik dechů mu bude umožněno"
Proto se v józe tolik pracuje s dechem! Protože nevíme, kdy přijde ten poslední výdech, až spotřebujeme ty, které nám jsou poskytnuty. Pracujeme na tom, prodlužovat nádech a výdech, pracovat na dechových zádržích.
Neméně důležité je to, že dech nám prostě a jednoduše drží v přítomnosti. Není snad nic přítomnějšího než dech. Protože ten se opravdu odehrává TEĎ. Učí nás přítomnosti. A o to jde.
Pojďte se propojit se sebou skrze dech a to, co nás může naučit.
Zkuste se po přečtení tohoto článku posadit, zavřít oči a vnímejte dech.
Jak nadechujete, jak vydechujete?
Je delší nádech či výdech?
Dýcháte do břicha, do hrudníku nebo někam jinam?
Naučme se vnímat. Dýchat a radovat se z toho.
Comments