Nedávno se mne jedna klientka ptala, zda může odejít z lekce dřív a "třeba vynechat to ležení na konci"😀.
To mě přivedlo k otázce, jak vlastně vnímáte závěrečnou relaxaci? Je pro vás důležitá, nebo jí berete jako "nutnost", která bůhví proč k józe patří?
Pozice mrtvoly - šavásána - je závěrem každé lekce jógy. Někdy bývá (k radosti mnoha😉) zařazena i na začátku lekce. Není to jen tak nějaké ležení, jak by se mohlo zdát. Někdy bývá tato pozice označována jako jedna z nejdůležitějších, ne-li nejdůležitější, v józe. Jak je to možné?
Když ležíte, povolíte svaly, mozek nepotřebuje přemýšlet nad tím, co musí zapojovat, jestli teď udělat krok levou nebo pravou nohou. V podstatě nemusí nic. Ale paradoxně, když máte chvíli klidu pro tělo, tak se mysl rozběhne všemi směry, přemýšlí, co se zapomnělo přes den udělat nebo co bude za chvíli.
Proto vás lektor nenechá jen tak ležet, ale snaží se vám pomoci "ukáznit" mysl, a zaměstnat jí obracením pozornosti k tělu, k dechu, nebo Vás třeba vede nějakou vizualizací.
Při jedné z mých prvních hodin lektorka řekla, že šavásána patří mezi nejobtížnější pozice. Cože? Běželo mi hlavou. Jak jako, vždyť ležíme, co je na tom těžkého😀 ? Postupem času, ale vnímám tuto větu jako pravdivější a pravdivější. Stále více si pozici užívám. Však kdy jindy si můžete lehnout, dopřát si ten luxus v průběhu dne. Nad ničím nemuset přemýšlet a prostě být. A dýchat.
Nevynechávejte proto závěrečnou relaxaci. Když už musíte odejít dříve z lekce, tak si pět minut před odchodem lehněte, nechte v sobě doznít účinky cvičení, doznít, co jste prožili, i nabrat síly na další aktivitu, protože přesně k tomu šavásána slouží.
Comments