Člověk míní... a je to nakonec jinak

Na tenhle víkend jsem si toho naplánovala hodně. V pátek jsem se cítila plná sil a nápadů, které jsem cítila, že je potřeba realizovat. Navíc děti neměly být doma - takže ideální čas na dodělání restů a věnování se tomu, co chci.

Ale jak to tak bývá, ne vždy jsme páni toho, co si naplánujeme! 😀 Už v pátek večer to nebylo ono a v sobotu jsem nebyla schopná vstát z postele. Ach jóóóó, próóóč... běželo mi hlavou. Vždyť jsem toho tolik chtěla udělat. Vždyť mi bylo suprově, tak co zas?!?

Věřím, že to všichni znáte. Prostě taková čára přes rozpočet, že jo... Co s tím?

No přiznávám, že při tom dlouhém ležení jsem si chvílemi fňukala proč já, že si to nezasloužím a tak...taková klasika! 😂

Pak jsem se rozpomněla na myšlenky typu, vše je pro něco dobré a začala to tedy zkoušet hledat. Šlo to těžko. Přeci jen ty negativní myšlenky jsou dost těžké a hutné, přehluší toho dost. Ale když se člověk zaposlouchá, tak ono tam fakt je i něco pozitivního.

Protože jsem neměla sílu k jakékoliv akci, jen jsem pozorovala děti, jak si hrají. Ta fantazie, ta radost a čistota mi až vháněla slzy do očí. Po dlouhé době jsem koukala na filmy od začátku až o konce bez nutkání u toho něco dělat! Myšlenky se koncentrovaly jen na to, jak se cítím v těle a co jsem teď schopná zvládnout - a toho bylo málo, takže i myšlenka prolétla jen tak sporadicky... 😂

Asi bych to shrnula jako příležitost urovnat myšlenky a zamyslet se nad tím, co z jógové teorie použít v praxi. Přijetí toho, co je a s čím v danou chvíli fakt nic neudělám. Uvolnění myšlenek, nedržet se zuby nehty toho negativního. Přijetí. Odpočinek. Očividně byl a je zapotřebí!

Již se cítím lépe a věřím, že zítra to bude zase o kus lepší. Cítím vděčnost, že to byla snad "jen" virózka bez dlouhého trvání. Držme se všichni! A zkoušejme (se) vnímat. 💛




Lenka Klatovská
Novinky a informace o mých lekcích -> přihlaste se k odběru!
  • Facebook
  • YouTube
  • Instagram